Podle WHO (Světová zdravotnická organizace) a Dětský fond OSN (UNICEF) doporučují zahájit kojení do jedné hodiny po porodu a kojení by mělo být výlučné po dobu 6 měsíců věku. Nejpřirozenější výživou miminka je samozřejmě mateřské mléko. Obsahuje látky, které podporují dětskou imunitu a snižují tak riziko mnoha akutních i chronických nemocí. První dva nebo tři dny po porodu se v prsech tvoří počáteční mléko, tzv. kolostrum. Kolostrum je hustší a výživnější než pozdější zralé mléko a obsahuje také více protilátek. I velmi malé množství kolostra stačí k výživě dítěte po porodu. Zralé mléko se začíná tvořit v prsech obvykle až třetí den po porodu, u některých žen i později. Typické je, že se prsy nalijí mlékem, jsou tvrdší na dotek, někdy horké. Žena může pociťovat bolesti prsů. V této fázi je důležité prsy vyprázdnit, buď kojením dítěte, nebo, pokud se kojení nedaří, odsávačkou mateřského mléka. Kojení a odsávání podporuje další tvorbu mléka v prsech a zabraňuje vzniku zánětu v prsu. Složení mateřského mléka je hodně dáno stravou matky, stavem jejích střev proto doporučuji začít s detoxikaci pokud to lze ještě před početím.

Hlavní výhody kojení lze rozdělit do několika skupin:

  1. imunoprotektivní – na dítě se mlékem přenášejí imunoglobuliny (IgA, IgM), imunitní buňky (paměťové T lymfocyty) a látky podporující správné osídlení protektivními bakteriálními kmeny (laktoferrin, lysosym). Tak je zajištěna ochrana střeva s ohledem na prostupnost pro antigeny a z toho vyplývají výhody kojeného dítěte (nižší výskyt a intenzita průjmových onemocnění, infekcí dolních cest dýchacích, zánětu středouší, bakteriémií, bakteriálních meningitid, infekcí močových cest)

  2. nutriční – optimální zastoupení hlavních živin a nutrientů při vysoké účinnosti jejich vstřebávání dítětem (nezatěžování nezralých ledvin), navíc obsahují i enzymy – zlepšení trávení, vývoj kvality mléka v čase a v závislosti na vyvíjejících se potřebách dítěte,

  3. psychologické a sociální – vazba matky na dítě, jejich potřeba být spolu, vyšší empatie matky, zklidnění, utišení dítěte, mírný analgetický účinek, aktivní přístup k sání ze strany dítěte, urychlení vývoje jeho poznávacích funkcí

  4. ekonomické, ekologické výhody, pohodlí pro matku a větší čas na dítě

  5. ochrana matky po porodu: menší krvácení, dlouhodobě před karcinomem prsu

Na složení mléka má také zásadní vliv strava, proto by se maminka měla stravovat podle zásad zdravé výživy. Pokud to dítěti i mamince vyhovuje, měla by maminka kojit své dítě co nejdéle. Vhodné přikrmování by mělo začít od ukončených 6 měsíců, mělo by být včasné (v době, kdy už je potřeba energie a živin vyšší než může poskytnout výlučné a časté kojení), dostatečné (dostatek energie, bílkovin a mikronutrientů k naplnění výživové potřeby), bezpečné (hygienické skladování a příprava) a správně podáváno (v souladu s náznaky hladu a sytosti dítěte). Časté kojení podle potřeby by mělo pokračovat do dvou let věku dítěte nebo déle. Při nedostatku vitamínů v mateřském mléce je preferováno zlepšení stravování matky a nikoliv zavedení příkrmu před dosažením 6. měsíce věku dítěte, při nedostatku zinku a železa před 6. měsícem věku dítěte jsou preferovány preparáty těchto prvků a nikoliv příkrm. WHO rozhodla, že potenciální výhody odložení zavádění příkrmu do šesti měsíců převáží jakákoliv potenciální rizika. Kojení zůstává významnou součástí výživy ještě dlouho po 1. roce. Ve věku 12 – 23 měsíců poskytuje mateřské mléko kojeným dětem z industrializovaných zemí při průměrné tvorbě 35 % celkové potřeby energie. Mateřské mléko poskytuje i podstatná množství některých mikronutrientů a bílkovin. Jeho klíčovou úlohou je poskytovat živiny a chránit před dehydratací. Delší trvání kojení je spojováno se snížením rizika chronických dětských onemocnění a obezity a s lepším psychickým rozvojem. Déle kojené děti se lépe stravují i v pozdějším věku. V šesti letech mají podle nové americké studie větší spotřebu vody, ovoce a zeleniny. „Naopak, méně často pijí cukrem slazené nápoje a džusy,“ uvedla Eva Kudlová z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty UK. Studie se zaměřila na více než 1500 šestiletých dětí. Jejich stravovací návyky ovlivňovala také míra konzumace ovoce a zeleniny v kojeneckém věku, tedy do jednoho roku.

Zdroje:
MUDr. Ing. Bc. Markéta Kastnerová, Ph.D., Poradce pro výživu, 1. vyd. Nová Forma, České Budějovice 2011, ISBN 978-80-7453-177-4
http://www.stefajir.cz/files/HygVyziva.doc

Categorysimba

© 2016 MUDr. Josef Jonáš - poradna celostní medicíny

Vytvořil IMCerny.com