Co je u dítěte ještě běžný strach a co už deprese? Jak vyvážit výchovu potomka, abyste neměli doma rozmazleného fracka?

Podle psycholožky studia Anavia Ivany Dlouhé je strach úplně běžnou součástí života každého dítěte. „Je to obrana psychiky dítěte. Třeba z toho, aby ho maminka neopustila. Nebo se může bát všelijakých přízraků.“ Deprese je už ale vážnější. Při ní dítě ztrácí dlouhodobě radost ze života.  Neplatí přímá úměra, že nešťastné děcko rovná se depresivní. Nejčastěji deprese vznikají z prostředí, ve kterém žije. Velkou roli může hrát i zděděná náchylnost. Nejdůležitější je jistota, „mít kam patřit“. Jak to ale nepřehnat? Má mít doopravdy vše, co potřebuje? Nebude rozmazlený?

 

Příznaky dětské deprese:
Dlouhodobé uzavření se svému okolí,
Dítě nemá z ničeho radost, neumí se pořádně zasmát,
Může dojít k sebepoškozování,
Plačtivost, bolesti hlavy a břicha (ale každé dítě je jiné, příznaky jsou tak individuální)

Jak nevychovat fracka?

„Volnou ruku často vidíte u vymodlených dětí. Rodičem jste ale od toho, abyste potomka vychoval, usměrnil a dobře ho vybavil do života.“ Psycholožka taky souhlasí s tresty. „Dítě musí mít mantinely. Potřebuje být chráněno nebo chváleno, když v zůstává v mantinelech. Když ne, následuje trest.“  Ten nemusí být pouze fyzický. Někdy stačí vysvětlení, zákaz televize, počítače. Další variantou je i změna už přislíbeného oblíbeného jídelníčku. „Dítě mantinely nutně potřebuje. Když je nemá, neví, jak má být tím hodným dítětem, jak dostat pochvalu. Taky tak může začít depresivní stav.“                 

 Váš příběh:   Je sebepoškozování už krůček k depresím? Pětiletý syn si ve školce škrábe ruce. „Nejdřív zkontrolujte, jestli nemá nějaký ekzém, pak si ale promluvte s učitelkou,“ radí psycholožka. Ta by pak měla dítěti ruku opláchnout, tím podvědomě smyje možné potíže. „Rozhodně ale nezvyšujte hlas, to ničemu nepomůže,“ dodává psycholožka.

MUDr. Josef Jonáš říká: „některé nemoci jsou způsobené přímým působením negativních vlivů psychiky“, například prostřednictvím vegetativního nervového systému – třeba onemocnění střev, žaludku či vysoký krevní tlak. Dlouhotrvající negativní emoce – strach, napětí a úzkost, vztek, nespokojenost, závist, nenávist – to jsou názvy pro negativní emoce. Jiné nemoci vznikají dysfunkcí důležité hormonální osy hypotalamus – štítná žláza – kůra nadledvin. „Centra emocionálních prožitků a centra pro řízení některých důležitých funkcí organismu leží v mozku velmi blízko sebe. Navzájem se snadno ovlivňují“. Již jsme si říkali, co vše může ovlivnit imunitu. Samozřejmě, že jsem nevyjmenoval ani větší část příčin, které do procesu imunity zasahují. Jedna z důležitých příčin je psychika. Při jejím negativním působení klesá odolnost člověka a vzniká pole vhodné pro alergie, nádory, autoimunitní choroby a další nemoci, související s odolností. Byla dokonce vytvořena věda, která se tímto oborem zabývá a nazývá se Psychoimunologie. Lidé šťastní a spokojení neonemocní tak často jako lidé úzkostní, žijící pod psychickým tlakem.

© MUDr. Josef Jonáš – poradna celostní medicíny
Zdroje:
http://www.rozhlas.cz/dvojka/styl/_zprava/psycholozka-nastavte-diteti-neprekrocitelne-mantinely-nebude-mit-deprese–1731941
http://www.jonas-ordinace.cz/psychika-na-prvni-koleji/

Categorysimba

© 2016 MUDr. Josef Jonáš - poradna celostní medicíny

Vytvořil IMCerny.com