Evropský den mozku jsme si připomněli 11. března. Tento svátek byl vyhlášen v roce 1998 Evropskou aliancí DANA pro výzkum mozku (European Dana Alliance for the Brain = EDAB). Funkce lidského mozku s miliardami neuronů je základem tělesných i duševních pochodů, osobnosti, myšlenek a pocitů. Jeho složitá a dosud ne zcela probádaná struktura může být ale i původcem mnoha onemocnění. Podle světové zdravotnické organizace (WHO) trpí neurologickými onemocněními v Evropské unii nejméně 50 milionů lidí a jejich počet stále stoupá – tento trend souvisí mimo jiné se stárnutím populace.

  • Pokud chceme, aby náš mozek dobře fungoval, musíme myslet na správné živiny, které jsou jeho stavebními kameny. Mezi ně patří esenciální mastné kyseliny a vitaminy E a skupiny B. Tyto látky si naše tělo neumí vyrobit, proto je nutné přijímat je z potravy. „Výzkumy ukazují, že nedostatek 3-omega mastných kyselin může způsobit deprese, migrény nebo mrtvici. Může však také vést k problémům s učením a duševním problémům. Málo vitaminu B se často projevuje únavou a podle některých studií může nepostačující přísun vitaminu E stát za vznikem určitých onemocnění mozku.“ Vynikajícím zdrojem esenciálních mastných kyselin je rybí tuk, vitamin E můžeme načerpat například ze sóji a pšeničných klíčků. Z luštěnin, ořechů a kvasnic lze získat vitaminy skupiny B. Optimální denní dávku nám mohou pomoci zajistit také doplňky stravy.

  • Pravidelný sport, který v ideálním případě provozujeme na čerstvém vzduchu, působí na mozek jako vzpruha. Během pohybu totiž dochází k lepšímu prokysličování mozku, který je lépe prokrven. To může přispívat ke zlepšení paměti a zvýšit schopnost učit se.

  • Ke zdravému mozku nám vedle sportu pomůže také pravidelný mentální trénink. Během něho bychom se měli snažit aktivně posilovat procesy, které se v mozku odehrávají. Často se doporučuje luštit křížovky nebo sudoku, ale pomoci mohou také šachy, karty a jiné deskové hry, které nás nutí přemýšlet.

  • Důležitým bodem v péči o mozek by samozřejmě měl být také odpočinek. Pro dospělého člověka je denní minimum spánku 6 hodin. „Dlouhodobá spánková deprivace může vést k podobným změnám, jaké s sebou přináší stárnutí, zejména se objevují poruchy paměti. V mozku se navíc zvedá hladina stresových hormonů, což se může odrazit na problémech s koncentrací, přemýšlením a chováním.“  Naopak kvalitní hluboký spánek pomáhá při učení a zlepšuje paměť. Pokud chceme spát kvalitně, měli bychom se vyhnout konzumaci jídla těsně před spaním. Pro lepší spánek nám může pomoci například směs extraktů z chmele, mučenky a kořene kozlíku.

CategoryZajímavosti

© 2016 MUDr. Josef Jonáš - poradna celostní medicíny

Vytvořil IMCerny.com