Zákeřný pneumokok už v Česku zabil pě­tinu dětí ve věku do dvou let a loni zazna­menali lékaři v Česku 413 případů těchto zákeřných forem infekcí. Toto bylo bez ja­kýchkoli dalších podrobností hlavní sděle­ní článku, který si zaplatila farmaceutická společnost GlaxoSmithKline (GSK) a kte­rým se snažila propagovat nepovinné očko­vání nejmenších dětí proti těžkým pneu­mokokovým nákazám. Začátkem listopadu vyšel text na internetových stránkách jed­noho bulvárního média. Odkazuje se na data Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Motiv strachu

Jaká je skutečnost? Ve věkové kategorii dětí do jednoho roku se nakazilo zmíně­nou infekcí jen pět dětí a z toho zemřelo jedno dítě (viz graf Smrtící pneumokok), jak ukazují data SZÚ. Pro srovnání, ve věkové kategorii mezi 40 a 64 lety se loni nakazilo 155 lidí a zemřelo jich 24. U skupiny starších pětašedesáti jich onemocnělo 188 a 40 pacientů zemřelo, jak rovněž uka­zuje materiál SZÚ, na který odkazuje ve svém článku GSK a který má týdeník Euro k dispozici. Vůbec se zde ovšem nemluví o skupině dětí do dvou let, kterou se ohání ve svém komerčním textu GSK. A ještě jed­no srovnání: Český statistický úřad eviduje celkem 111 tisíc dětí mladších jednoho roku. Platí tedy, že z této skupiny loni zemřelo na pneumokokovou infekci jedno dítě.
Po upozornění týdeníku Euro, že z dat SZÚ žádná dvacetiprocentní úmrtnost ne­vyplývá, změnila firma GSK ve svém člán­ku zhruba po měsíci pojem „úmrtnost“ na „smrtnost“, která se vyjadřuje v procentech. Úmrtnost se totiž počítá vždy na sto tisíc obyvatel. I tak je interpretace dat velmi za­vádějící a může být v rozporu s etickým ko­dexem Rady pro reklamu, který zakazuje neoprávněné využívání motivu strachu.
Vyjadřovat procenta v situaci, kdy jde o jeden případ úmrtí, může být velmi zavádějící. Kdyby to dítě zemřelo, byla by smrtnost nula procent, kdyby zemřelo ješ­tě jedno, smrtnost by se změnila na čtyřicet procent,“ říká za Českou vakcinologickou společnost dětský lékař Daniel Dražan.

Smrtící pneumokok Počty onemocnění a počty úmrtí ve všech věkových skupinách (rok 2015) | SZÚ

My nic…

SZÚ po opakovaných žádostech týdení­ku Euro o vyjádření uvedl, že své stano­visko k článku společnosti GSK zveřejní na svém webu. Do uzávěrky tohoto vydá­ní se tak nestalo. Zásadně odmítáme, že bychom špatně interpretovali nebo zkreslí-li jakékoli údaje použité v této publikaci. Co se týká věkových skupin a uvedené 20pro­centní úmrtnosti/smrtnosti, máme za to, že naše interpretace údajů je správná,“ tvrdí za komunikaci firmy GSK Jakub Hofmann. GSK prý původně autorizovala text, ale pak tam byly bez jejího vědomí učiněny někte­ré změny. Šlo prý ale hlavně o neuvedení kontaktních údajů.
Expertka na reklamu má ovšem jasno. „Z toho, jak byly argumenty v reklamním textu GSK řazeny za sebou, vyplynulo, že u nás zemřelo 20 procent z evidovaných 413 nakaže­ných dětí, tedy 82,“ řiká Denisa Hejlová, šéfka katedry marketingové komunikace Karlovy univerzity. A pokračuje: „Po právní stránce text přímo zákonu o regulaci reklamy neodpo­ruje. Naráží ale na etický kodex Rady pro re­klamu, který zakazuje neoprávněné využívání motivu strachu, což je zejména neobhajitelné, pokud je zacílený na rodiče malých dětí.“

Etický kodex Rady pro reklamu zakazuje neoprávněné využívání motivu strachu, což je neobhajitelné, je-li zacílený na rodiče malých dětí.

Tenký led

Očkování nejmenších dětí se v posled­ních letech stalo velmi citlivou záležitostí. Ministerstvo zdravotnictví odkázalo jen na vyjádření SZÚ. Státní úřady se po několi­ka dotazech týdeníku Euro nedokázaly do­hodnout ani na stanovisku, kterým by pod­pořily prospěšnost očkování nejmenších dětí. I díky účinné vakcinaci totiž vykazu­je Česko relativně nízkou úmrtnost. Nejde ale jen o úmrtí. Kvůli tomu, že u nás význam­ná část dětské populace stále není očková­na, dochází každoročně k tisícům zbyteč­ných onemocnění a stovkám zbytečných hospitalizací. A to jsme jen u pneumokoků. Strašení je velmi kontroverzní. Na druhou stranu ukazovat lidem skutečné případy, i ty, které končí úmrtím, považuji za potřebné, protože nic jiného nefunguje. Čísla lidi vů­bec nezajímají,“ tvrdí za Českou vakcinolo­gickou společnost Dražan.
Chtěla-li na základě dat společnost GSK propagovat očkování, v materiálu je dosta­tek argumentů. Například to, že zemřelé dítě nebylo očkováno a lze – nikoli stoprocent­ně, ovšem s velkou pravděpodobností – říci, že pokud by bylo naočkováno, mohlo přežít. Osobně nechápu přístup farmaceutické firmy GSK, která zbytečným strašením může para­doxně podporovat iracionální odpor k očková­ní jako takovému,“ říká Hejlová.

Zdroj: Petra Pelantová, časopis EURO 21. 12. 2016

Categorysimba

© 2016 MUDr. Josef Jonáš - poradna celostní medicíny

Vytvořil IMCerny.com