Existuje několik desítek tisíc druhů plísní vyskytujících se v různých prostředích. Možná ale nevíte, že kolem 430 z nich se „specializuje“ výhradně na člověka: v jeho těle se nejen vyskytují, ale také rozmnožují. Na působení plísní v organismu jsme se zeptali zakladatele a propagátora celostní medicíny u nás, MUDr. Josefa Jonáše.

Jak je to obecně se škodlivostí plísní? Které jsou pro člověka skutečně nebezpečné?
Plísně se vyskytují kdekoliv a nemohou na nás zaútočit, pokud se nejedná o ty, které jsou na člověka specializované. Obecně je dělíme na dva základních typy: na kvasinky a ty, které prorůstají a vytvářejí mycelium, podhoubí. Na zdech domů a bytů se vyskytují plísně, které pro nás nejsou až tak nebezpečné, pokud se na ně nealergizujeme —toxin, který produkují, může vyvolávat nejrůznější záněty dýchacích cest, případně astma. Ovšem nesmírně jedovaté jsou potravinové toxiny — afla-toxin a ochratoxin — produkované plísní Aspergillus. Existuje také celá škála škodlivých mykotoxinů působících rakovinotvorně či destruktivně na nervový systém.

Znamená to, že bychom měli být na plísně velmi opatrní?
Plísně nejsou tak nebezpečné, jak se o nich píše v médiích. Lidé se s nimi setkávali odjakživa — je to jeden z mýtů, který si špatně vykládáme. Jsou součástí našeho životního prostředí, vyskytují se v každém jídle. Řadu z nich nezničíme ani varem, ani zchlazením na minus 270 stupňů Celsia. Kdyby ne-existovaly, nebyl by ani svět. Plísně rozkládají veškerou organickou hmotu, vytvářejí z ní cukr, který jim slouží jako výživa. Potom se obrovskou rychlostí rozmnožují. Podivíme se, kde se plíseň najednou vzala, ale ona už tam byla, jen se držela v nezřetelné míře a nerozmnožovala se. Skutečně nebezpečné jsou pro nás plísně pocházející z tropů. Dostávají se k nám na lodích, obsahují je nejrůznější potraviny, ořechy, kakao, citrusové plody a další.

Sterilita prostředí

Čekala jsem delší výčet plísňových nepřátel…
Lidé mají neustále pocit, že by měli své prostředí čistit a činit je co nejsterilnějším. Domnívají se, že tak dosáhnou ideálního základu pro to, jak by měli existovat. Podléháme tudíž reklamě na vysavače, antiseptické prostředky a chemikálie, které dezinfikují všechno možné. A vedle toho někteří odborníci vyslovují oprávněná podezření, že vzrůstající sterilita prostředí je příčinou celé řady onemocnění. Náš imunitní systém začíná být velmi zhýčkaný, nevycvičený a nefunkční. Podobně se chová ve vztahu k plísním. Plíseň je mikroorganismus a nijak zásadně se neliší od jiných mikroorganismů, virů či bakterií. Je součástí našeho pro-ředí a v podstatě záleží na kvalitě organismu, jak na toto prostředí reaguje. Drtivá většina plísní je nesmírně prospěšná, škodlivá je jen velmi malá skupina, která vytváří jedovaté mykotoxiny. Potom jsou nebezpečné plísně, které se adaptovaly na člověka a mohou ho zničit stejně jako viry nebo bakterie. Typickou ukázkou je onemocnění AIDS, protože jím postižení lidé nezemřou na virus HIV, ale na plísně, které zamoří celé tělo.

Alergie a stres

Jsou ještě jiná rizika, o nichž jste se nezmínil?
Alergie. V současné době tvoří alergici kolem deseti až dvaceti procent populace. Reagují například v domácím prostředí na plísně v kobercích, peřinách, ve zdech…

Znamená větší výskyt alergií, že je náš imunitní systém oslabený?
Alergie je velmi jednoduchý jev, kvůli němuž farmaceutické firmy manipulují lidstvem. A je to především výnosný byznys. Alergik musí spoustu let brát antihistaminika. Lidí, odkázaných celoživotně na tyto léky, je celosvětově kolem 300 milionů. Alergie je ovšem řešitelná, protože není problémem imunitního systému, ale problémem řízení imunitního systému, jenž nepřiměřeně reaguje na látku, s níž se přitom lidstvo setkává desítky milionů let. Výsledkem jeho činnosti je nadprodukce určitých obranných látek — především histaminu —, čímž vzniká zánět. Za řízení imunitního systému odpovídá určitá část mozku, která se nachází v takzvaném parietálním mozkovém laloku. Ten podle čínské tradiční medicíny patří do tzv. okruhu jater, ten zase náleží do okruhu, který určitým způsobem reaguje na stres, pocit ohrožení, nejistotu atd. Alergiemi by se tudíž měli zabývat psychiatři, protože jsou důsledkem určitých psychických, emocionálních změn celé civilizace za několik posledních desítek let.

Existují nějaké srovnávací studie, z nichž je patrný rozdíl mezi výskytem alergií v technicky vyspělých a v rozvojových zemích?
Takových studií existuje řada. Jen pro zajímavost uvedu nedávnou situaci z regionu, který je nám blízký. Například v někdejší Německé demokratické republice bývalo výrazně více alergiků než v Německé spolkové republice, což je zajímavé, protože se jedná o geograficky stejné prostředí a stejný národ —jen „atmosféra“ v těch zemích byla odlišná. Obecně tedy platí, že alergie souvisejí se stresem. V technicky vyspělých zemích je jejich výskyt častější než v zemích méně civilizovaných.

Přece to jablko nevyhodím

Vraťme se ještě k plísním v potravinách. Jsme v jejich odstraňování úzkostnější než naši předkové?
Existuje plíseň, která je lidstvu užitečná. Skotský lékař Alexander Fleming objevil v chlebu penicilin, který se ukázal být prospěšným pro celý svět. Odstraňování plísní z potravin patří do kategorie civilizované hygieny. Ale sám si dobře pamatuji, že dříve se jich lidé tolik nebáli. Plesnivé jablko okrájeli a beze strachu snědli. Stejně tak plesnivý chleba, ačkoli se dá jíst jen se sebezapřením, protože chuť a vůně se nepříjemně změní. Z kompotů se sbírala plíseň, která se nahoře vytvořila, a přestože již dnes víme, že prorůstá celým jablkem či kompotem, jejím konzumentům se nic nestalo. Dělalo se to běžně ve všech rodinách, i v té mojí. Pamatuju si, jak babička okrájela jablko se slovy, že ho přece nevyhodí. Kdyby lidé plesnivé jídlo vyhazovali, nemohli by ani existovat, protože ledničky jsou vynálezem až poslední doby. A dožívali se v relativním zdraví často devadesáti až sta let. Plíseň v potravinách nebyla nebezpečná, snad jenom odporná.

Otázka imunity

Jak je to s plísněmi, které se z různých příčin usídlí v těle?
Ty jsou samozřejmě velký zdravotní problém, protože mohou být jenom ve střevech, kde mají svou důležitou funkci hlavně kvasinky. Pokud se dostanou do jiných orgánů a na jiné sliznice, přijdou závažné potíže. Plísně jsou totiž schopné prorůstat orgány a mohou ve střevní stěně vytvořit otvůrky, jimiž pak unikají nejrůznější látky. Velmi nebezpečná je plíseň Aspergillus, která koluje v krvi a napadá oslabené orgány. Častý výskyt mykóz znají nejlépe ženy, u nichž se plísně rozmnožují na vaginální sliznici. Zde se nacházejí mikroorganismy typu laktobacilů, které za normálních okolností všechny nežádoucí mikroorganismy zlikvidují. Ovšem mohou se vyskytnout okolnosti patologické, kdy se do této oblasti dostane cukr, který tu nemá co dělat, a dojde k plísňové expanzi. Příčinou jsou nejrůznější poruchy metabolismu, kdy se cukr začne vylučovat přes vaginální sliznici. Gynekologové jsou při léčbě těchto mykóz dost bezradní a k jejich likvidaci používají nejrůznější léčiva jako boraxové globule, sedací lázně a výplachy. Ordinují také preparáty, které obsahují bifidobakterie, jež by se měly v tomto prostředí přirozeně vyskytovat. Doporučují výplachy zředěným jogurtem nebo citronovou vodou, ovšem bez velkého úspěchu. Medicínská péče se bohužel konstituovala jako symptomatická a tak vzniklé potíže pouze potlačuje a nepátrá po skutečné příčině. Potom jsou vaginální mykózy nezahubitelné, podobně jako plísně v domech a bytech, které můžeme ničit savem či jinými speciálními prostředky, ale pokud bude v příbytku špatná izolace, žádné chemické prostředky nepomohou. Plíseň prostě vyleze znovu.

Co signalizuje plíseň na nehtech?
Nehet není nemocný plísní, ale plíseň se na něj dostane, protože v organismu není něco v pořádku. Onemocnění nehtu patří do okruhu jater stejně jako další projevy oslabení tohoto okruhu — astma, alergie, rakoviny, oční problémy a veškeré autoimunitní choroby. Při hlubším zkoumání těchto onemocnění objevíme určité psychické problémy, které se vztahují k tomuto okruhu. Zdravý jedinec se může dotýkat plesnivých nehtů nebo nemocné kůže druhého člověka, a přitom neonemocní. Může dokonce použít jeho nůžky na stříhání nehtů a plíseň se u něho neprojeví, pokud k ní nemá predispozici. Čím to je? Proč se jeden nakazí, a druhý ne? Je to otázka imunity. Plísně se vyskytují všude kolem nás, a pokud nemáme dobrou imunitu, je jen otázkou času, kdy onemocníme. Neunikneme jim žádnými hygienickými opatřeními, žádnými chemickými prostředky, ale pouze lepší péčí o zdraví.

Ptala se Pavlína Brzáková

Zdroj: Regenerace speciál 2/2018, str. 13-17

CategoryAlergie, Zažívání

© 2016 MUDr. Josef Jonáš - poradna celostní medicíny

Vytvořil IMCerny.com