Volné radikály vznikají především jako přirozená součást pochodů v celém lidském těle. Dokonce nás mohou chránit. Likvidují například bakterie, které se dostanou do organismu. Jakmile však jejich množství přesáhne únosnou mez, přispívají k rychlejšímu opotřebování buněk i tkání. Začnou je dokonce poškozovat. Záludné na nich bývá, že nebolí, nejsou vidět ani slyšet. Lékař může zjistit teprve po určité době, že máme narušenou výstelku cév, tkáň jater, kloubů a tak dále.

Volné radikály se do našeho organismu dostávají ale také nepřirozeně. S kouřem z cigaret nebo z výfuků aut a vůbec se znečištěným ovzduším. Vznikají i jako důsledek nadměrného pití alkoholu, braní drog, užívání některých léků, případně toxických látek. Vyvolává je zároveň nedostatek kyslíku a určité druhy záření.

Někteří odborníci přirovnávají účinky volných radikálů k účinkům rzi, jiní ke kouři vycházejícímu z přetíženého nebo špatně seřízeného motoru. V každém případě jde o jev, proti kterému je nutné hledat spojence. Antioxidanty jsou spojencem nejpřirozenějším a nejúčinnějším. Dokážou volné radikály neutralizovat.

Část antioxidantů si náš organismus dokáže vyrobit v játrech, část jich získává z potravy, především z rostlinné stravy, tedy zeleniny či ovoce. Antioxidantů existují stovky – jako ochrana proti nejrůznějším vnějším vlivům.

Za nejbohatší rostliny a plody v tomto směru jsou považovány ty, které mají více barevného pigmentu či intenzivní chuť. Různé barvy většinou znamenají různé skupiny vitamínů a antioxidantů, vhodné je tedy konzumovat co nejvíce různých barev, jako je sytě zelená, fialová, žlutá, červená, oranžová a tak dále. Patří sem například borůvky, brusinky, rybíz, maliny, ostružiny a lesní ovoce obecně, ale také rakytník či exotické ovoce jako aronie, acai nebo indický angrešt.

Zajímavá je i tmavě zelená zelenina či řasy – nutriční hodnoty brokolice, špenátu či kapusty jsou velmi cenné. Živiny v nich obsažené se sice obtížně vstřebávají, ale mohou naši stravu příjemně obohatit. Podobně jako řasy – např. sladkovodní řasa Haematococcus pluvialis obsahuje nejsilnější známý antioxidant na světě – astaxanthin. „Astaxanthin nejen že má dobrý vliv na obnovu buněk v celém organismu, ale také má velmi příznivý vliv na celý trávicí systém,“ upozorňuje MUDr. Marek Beneš z IKEM.

Dalším ukazatelem může být intenzivní chuť, právě proto jsou bylinky a koření skupinou potravin, které mají jednoznačně zdaleka nejvyšší obsah antioxidantů. Jedná se například o oregano, majoránku, skořici, rozmarýn či kurkumu a hřebíček.

Mezi další potraviny bohaté na antioxidanty patří rostlinné oleje (především panenský olivový olej), celozrnné výrobky, ořechy, luštěniny, houby (hlíva ústřičná, shiitake), kakaové boby (i kakao a tmavá čokoláda), káva, čaj nebo dokonce červené víno. Červené víno obsahuje antioxidační látku resveratrol, je však třeba upozornit, že pozitivní účinky se dle odborníků projevují pouze při konzumaci určitého množství. U žen odpovídá 2 dl vína denně, u mužů se jedná o 2 až 4 dl.

Potraviny bohaté na antioxidanty navíc obsahují stovky až tisíce dalších mikroživin, o kterých často věda zatím nic podrobnějšího neví, ale které nám velmi prospívají.

Mezi antioxidanty se řadí: 

  • vitamíny A, B6, C, E
  • zinek
  • selen
  • koenzym Q10
  • pycnogenol
  • alfa-lipoová kyselina
  • eugenol
  • bioflavonoidy (resveratrol, katechin)
  • fenoly a karotenoidy, jako je beta-karoten, lutein, zeaxanthin
  • nebo silný antioxidant – astaxanthin

Pro zdravý lidský organismus a nejúčinnější boj s volnými radikály je vhodné získat co nejširší spektrum jmenovaných antioxidantů, neboť se ve svých účincích vzájemně doplňují.

Přírodní zdroje antioxidantů jsou účinnější než syntetické, příliš vysoké dávky syntetických zdrojů mohou navíc způsobit řadu vedlejších účinků, dokonce i samotný oxidační stres.

Zdroj: https://www.novinky.cz/zena/zdravi/

CategoryDetoxikace

© 2016 MUDr. Josef Jonáš - poradna celostní medicíny

Vytvořil IMCerny.com